Až k nebesům most
se v mysli mé vine.
V tom jitřním čase
modlitba jako řeka plyne.

Ač všechno zrána
studí a zebe,
v modlitbě prosím
teď, Maria, Tebe.

Jak vzácný most
mně růženec zdá se.
Skrz Tebe, Maria,
cesta je k spáse.

Tím hvězdným mostem
cesta je dána.
Na jeho konci snad
k nebesům brána.

Klene se nad řekou
vlastních vin, nepravostí.
S Tebou vše, Maria, překonám,
pak budu žít v radosti.

Jak korálky na nit
navlékám slova,
kamsi se ztrácí
beznaděj, bolest, zloba.

Oroduj za nás
u Božího syna.
Kéž milostí smyta
je naše vina.

Tou cestou s Tebou jít
Ježíši tváří v tvář.
Peklo mě neláká,
chci vnímat světla zář.

Chodit jen ve světle
Božího slova,
v lidech chci potkávat
tvář Páně stále znova.