Vše se ve mně bortí, propadá a hroutí,
vše ve mně křičí „PROČ”?

Co je to za sílu, co drtí mě a rmoutí?
Proč stále nevím „PROČ”?

Byls celičký můj život,
tak strašně můj, že dala bych ti všechno!

Tak řekni sakra: „Proč jsi to všechno pošlapal.
A proč je ti to jedno???”
Proč?

Naši budoucnost,
mozaiku z malinkatých kousků,
kterou jsme poskládali
z nejkrásnějších chvil,
jsi jednoho dne vzal,
nechci vědět kvůli komu,
jsi naše štěstí takhle sprostě zahodil.

Byla jsem slepá nebo kde se stala chyba?
Mám v srdci strašnej kolotoč.

Už prosím zastavte!!!
Chci vystoupit! Jít nikam.
Někde tě najít, hlavně dozvědět se „PROČ”.