Dneska každá pilná včela
chtěla by mít dobráka,
a pak když ho k sobě získá,
tak už ji to neláká.

Chybí jí ten adrenalin,
trochu lidský špíny,
ono vlastně, co je čistý,
vždycky bude jiný...

Kolikrát bych rád
se přelil přes svý břehy,
ale nestačí mi hrubá síla,
chci i trochu něhy.

Nejsem už ten, co by tvrdil,
že je pořád na dně,
proto něco neudělám,
než udělám to špatně.

Pilnejch včel je všude hodně,
mám to vidět na čele,
čtyři konce, každej jinej
a nikdy ne vesele.

Moc o sobě nevím,
snad to, že nejsem zlej,
teď ta poslední věta:
„Bojuj, nebo vzdej.”