Tys ukázal mi, jak jde svět,
že není pouze černobílý,
své představy tak beru zpět,
tvé postřehy vždy moudré byly.

Duše lidí jsou barevné,
jak barvy listí a jejich hávů.
Nejsou jen dobré a pouze zlé,
jsou pestré jako křídla pávů.

V žluté se žluč jen odráží
a fialová bledne závistí.
Člověk se setká s pakáží,
rudá ti lásku zajistí.

- A černá, to je smrt a skon,
bílá zas mládí, v duši shon
a růžová jak květin pýcha,
modrá zas věrností na tě dýchá.

Tys poznal lidi,
jsi osvícený,
mé oči teď více vidí,
já nechávám je otevřeny...

Barvy se učím poznávat
a zkušenosti někdy bolí,
hrajeme šachy - pat či mat,
život mě naučil žít své story.