1/4 roku na blázinci žil

1/4 roku na blázinci žil,
1/4 roku býval tam hodný,
1/4 roku Zeldox večer pil,
rysy mu ve tváři stuhly,
1/4 roku byl kamenná tvář
a ani náznak úsměvu.
I když pak přišla slunce zář,
jemu nebylo do zpěvu.
1/4 roku chodil jak mrtvola,
nechal na sobě štípat kůly,
čekal, že někdo mu zavolá,
aby posílil jeho vůli.
Leč nestalo se tak,
1/4 roku uběhlo jak nic.
Dávno mu totiž ujel vlak.
Co k tomu ještě dodat víc.