Přišel chmurný podzim, domov mlžných rán,
já snídajíc s tebou, láskou pookřán,
tvojí pevnou láskou, tou milou magií,
prozraď mi své kouzlo, proč se rány mé hojí.

Na loukách temně smutno, pryč je všechen život,
my dva spolu v teple, je nám hezky snivo,
napojeni na sebe, tím nebeským poutem,
pěkná změna od dob, kdy jsem býval smuten.

Čas putuje zase dál, celé okolí líná.
Podzim zimě hold vzdal, barvy už střídá bílá.
Sněží všude kolem nás, bledé jsou okolní akry
a naše propojení zůstává, já se mám krásně, jak ty?

Přitul se teď ke mně, ať víš, jaké to je,
být si blízko s někým, kdo tě láskou opije.
Venku bude zima, doba vánoční,
a ty jsi moje opera, opera půlnoční.