Na tvářích Tvých se cosi blyští
to slzy z očí derou se ven
někdy jsou smutku, jindy zas štěstí
krůpěje slané smáčejí zem
Chtěl bych mít sílu a velkou moc
zastavit proudy těch smutných vod
hráz, co se bortí snad každou noc
vrátil bych životu ten správný chod
Až jednou slzy zmizí Ti v dáli
zůstane úsměv, co hřeje tváře
a v duši mír, co láska ho halí
a v srdci plamen a v očích záře