Slzy

Slané slzy roním
pozdě do noci,
přes prudké proudy se brodím,
není pomoci.

Možná by se jeden našel,
kdo by mě utěšil,
mým životem krátce prošel,
a pak se navždy vytratil.

Když mi hořké slzy bolesti
stékají po tvářích,
ptám se, komu v mysli vybíhají takové neřesti,
sama umírám v polštářích.