Básničky o zvířatech a přírodě - různé

Vločka za vločkou padá,
zimu mám strašně ráda,
na oknech kreslí květiny mráz,
na lyžích se dostaneš všude snáz
a když doma tě pak zahřeje teplý čaj,
každý mi dá za pravdu, že zima je ráj.

Dostala se do nesnází,
vyděšeně křídly hází,
poletuje sem a tam,
pohled přes okno je klam,
jak dlouho vydrží, se pavouk sází.

Na krky, milé žirafy,
existují paragrafy,
takže se skrčte,
nebo si je strčte...
do extra velké karafy.

Chobot jako hadice,
v rodě je to tradice,
nosí hrdě vztyčený,
největší zvíře na zemi,
slon anebo slonice.

Praly se dvě opice
o jeden banán v Africe,
starší to vyhrála
a ten banán sežrala,
mladší propadla panice.

Začlo silně foukat,
přišla sněhová, dešťová, vánice,
cestáři se chystají, už jsou mokré silnice.
Budou Vánoce, na sněhu, či na blátě.
Ještě zkontrolují, naplní posypem,
ty své velké, sněžné vozy, a vyjíždí.
Situaci sněžnou, si oni, teď hlídají,
řidiči, co nestihli, si zimní gumy dát,
teď na sněhu ujíždí, více bourají.
Klouže mi to dopředu, musím tam zpátečku dát,
klouže to i dozadu, neměl já váhat,
zimní gumy, dřív nasadit, na auto si dát,
teď si musím odtahovku neb cestáře zavolat.

Byl jeden sup,
co schoval si lup
nahoře na skále,
měl předtím namále,
utek o chlup.

Martin přijel na bílém koni,
roznesl sníh po celé zemi,
byl rytířem statným,
teď už je jen svatým.

Byla jedna žížala,
ta se v zemi schovala,
před kosem,
co slét úkosem,
a zhluboka se mu vysmála.

Den se krátí,
brzy svou nadvládu ztratí,
přichází zima
a s ní rýma,
každý druhý stoná,
nejlépe je doma.