Básničky o životě a světě

To, co v hlavě mám,
nikdy nikomu nedám.
Ostatní si můžou vzít,
já však budu vždy snít.

Dospěl jsem do bodu,
kdy kážu vždycky vodu
a víno potom piju.
Je to můj styl,
rád lepší bych byl,
ale takhle prostě žiju.

Netrápí mě osvěta
- vyjedu si do světa
a nebudu nic řešit,
pořád jenom hřešit.

Hlavu plnou pilin mám
a jak si to užívám!
Kdybych věděl víc,
nebylo by z toho nic.

Svět mnoho tváří má,
vyber si, která tě zajímá,
pak životem budeš proplouvat
tak, jak bys to dělal rád.

Každý den se nudím,
ani o tom nevím.
Proč já o tom nevím?
To ti teďka povím...
Nevím o tom z důvodu zábavy
a mojí dobré nálady!
Takže je to všechno jasný
a to je tak krásný...
Nuda vlastně nebyla
a já se pobavila.

Svět se třese,
zachraňte se!
Přichází z hor
podivný tvor.
Blíží se už
- sněžný muž.

Dívala jsem se smrti do očí
a čekala, až se mnou zatočí.
Ona se však slitovala
a ještě mi šanci dala.
Za to jí moc děkuju,
a polepším se - slibuju!

Před lety nám utekl králík,
na Vánoce jsem poslala balík.
Balík se vrátil
a králík se ztratil.

Každý máme nějaký sen,
o kterém sníme každý den,
musíme však žít realitou,
a ne tou jednou pouhou větou.

Sny by se však měly plnit,
jestli se chceš třeba ženit,
musíš pro to něco dělat,
ne jen na zadku sedět a čekat.

Cesta k cíli bývá dlouhá,
někdy ke štěstí stačí však láska pouhá,
proto se nauč život takový brát
a každý den se jenom smát.