Básničky o škole

Škola stranou, heslo mé,
užiju si puberty,
učení je pitomé,
jsou lahodnější dezerty.

Jsou desítky těch,
co školu žerou,
a stovky těch,
co na ni ....

Letělo hovno kolem školy,
spadlo přímo před tabuli.
Zeměpisář rychle běží,
kde to hovno vlastně leží,
chemikářka poskakuje,
čím to hovno reaguje,
tělocvikář: Jasná věc,
hovno bude sportovec.

Včera neděle byla,
včera byl hezký den,
včera hořela škola,
kdo mohl, hasil benzínem...

Šel jsem ráno do školy,
zapomněl jsem úkoly.
Dostal jsem hned otázku:
„Co bylo na provázku?”
Řekl jsem, že vůl,
asi mám jen mozku půl.
Byla to jen blbá husa,
do toho mě štípla vosa.

Dál jsme měli hudebku,
už mám z toho všeho depku.
Pak jsme měli matiku,
cítil jsem tu papriku.
Asi byla z cizí pusy,
bohužel to byla Lucy.
Byl to pěkně velký smrad,
já jsem z toho málem spad.

Učitelka sebou sekla,
kdyby jen ta země změkla.
Odvezli ji do špitálu,
do chirurgického sálu.
Operace byla dlouhá,
učitelka byla šmoula.
Byla modrá jako svět,
umřela za minut pět.

Dopadlo to velmi špatně,
vzpomínám si na to matně.
Právě leží na hřbitově,
den jsem nezvlád pohodově.