Básničky o přátelství

Přátelé - navždy a za všech okolností,
pevné pouto, které nezná překážek,
báječných lidí kolem sebe můžeme mít dosti,
ale jen s přáteli je lepší svět.

Když jsme se poprvé setkaly,
těžko bychom se nadály,
že nejlepší kámošky z nás budou,
co nikdy se spolu nekoušou nudou.

Postupně jsme se víc seznámily,
naše zájmy dost podobné byly
a když jsme se v něčem neshodly,
vždy jsme se nakonec dohodly.

Pevné přátelské pouto je dnes mezi námi,
naše přátelství by mohlo lámat skály,
lepšího človíčka na světě není k mání,
snad potěší tě po letech moje vyznání.

Dlouho jsme byli přátelé,
věřili si a odpouštěli.
Prožili jsme toho hodně,
ale tys mě nechala na dně.
Proč si štěstí do mého života přinesla,
a zase sis ho odnesla?

Kde je ta radost, štěstí, smích,
kdy přátelství s tebou nebyl hřích?
Naše přátelství jsi rozbila,
a ostré střepy jsi po mně hodila.
Zabodli se mi do srdce a ničí nitro mé.

Kdo ty střepy zase slepí,
a naše přátelství nám vrátí?
Zamysli se nad tím hned,
než rozbiješ i poslední střep.

Poskládej ty střepy se mnou,
a slibuji, že budu zase s tebou.

Přátelství je silnější než láska,
v té někdy hraje roli sázka.
Přátelství je nejsilnější pouto na světě,
s přáteli můžeme žít na své vlastní planetě.
Mít svoji řeč, tajemství a styl,
každý, kdo má to štěstí, mít přátele, tohle pochopil.
I já jsem tohle poznala a jsem za to hrozně ráda,
největším štěstím na světě
je míti aspoň jednoho pravého kamaráda.
Pravý přítel nás vyslechne, poradí a utěší
a drobných prohřešků,
kterých se dopustíme, neřeší.
Přítel nás rozesměje,
i když nám do smíchu zrovna není,
přítel nám rozumí a pro všechno má pochopení.
Přítel nám setře slzy, když už nemůžeme dál,
přítel při nás i v těch nejtěžších chvílích stál.
A i když občas hrozí malé či větší hádky,
snažme se odpustit
a vrátit se do starých kolejí zpátky.
Važme si svých přátel, v životě je jich potřeba,
kdo ví, co bude za pár let,
kdy budem potřebovat na chleba?!
A v takovýchhle chvílích
by měl být přítel nablízku stále,
není potřeba prezidenta, císaře ani krále.
Já za dva lidi na světě bych i zemřít schopna byla,
jen abych zachránila jejich životy,
ruku do ohně bych podstrčila.
Přátelství je pro mě prostě vše, co může být,
jsem ráda za přátele, které mám
a doufám, že ještě dlouho budu mít.

Nehledej života nové dějství,
ohlédni se za sebe, na přátelství.
Přítel, to nejcennější, co máš,
klidně zaň do ohně ruku dáš.

Teď však chvíli sleduj ještě,
jak milosrdné kapky deště,
krásných slov a tajných přání,
hladí tvoje srdce do svítání.

Važ si každého jejich citu.
Až budeš číst si tuhle větu,
vzpomeň si na chvíli krásnou
dříve, než ti hvězdy zhasnou.

Nepřehlížej jejich rady.
Najdi v nich tvůj poklesek,
pak vypěstuješ svěží sady
jak první jarní paprsek.

Přátelství znamená rozumět druhému,
přátelství znamená podat pomocnou ruku,
přátelství bojuje proti světu celému,
přátelství zabrání zoufalému breku.

V přátelství mluv vždy jen pravdu.
Přátelství a láska je podobný cit,
přátelství ani láska nevydrží zradu,
v přátelství je láskyplný klid.

Přátelství znamená klidně žít,
přátelství, ale to pravé, ber vážně,
přátelství znamená přítele v srdci mít,
do pravého přátelství nemíchej nikdy vášně.

Přátelství je jako hvězda,
ale nejlepší kámošky, na ty nikdo nemá.
Alenka, Terezka jsou spolu navždy,
nikdy se nerozdělí,
hlavně kvůli klukovi,
i holka za to stojí,
má ji ráda, nejsou lesby,
ať si myslí, co chtěj,
nás prostě nerozdělej.

Přátelství je jako růže,
tak krásné a nevinné,
však trn občas píchnout může,
já to znám, jémine.

Vždy když si pročítám tu konverzaci naší,
nebo když si vzpomenu na ten rozhovor kratší.
Tak uvědomím si, že vy jste mí BEST FRIENDS,
nemám žádné právo o tom zapochybovat jen.
Vy dva mi vždy pomůžete s problémem mým,
ale já mám potom pocit, že vás zatěžuju tím...
Proto skládám ve škole pro vás tyhle verše,
protože jste ti nejlepší na celym tom světě.
Po devíti letech šikany na škole,
jsem konečně našla pravý přátele.
Co mě vždycky podrží, když mi nejhůř je,
já děkuji vám za to, že mi vždy poradíte.
Já vás ráda mám, to nikdo nezmění,
já vím, že se opakuju, ale jste ti nejlepší...
Tak se mějte hezky a užijte si den,
já další verše sepíšu,
když ve škole si na vás opět vzpomenu.
VAŠE OVEŠKA
(Pro Stevena a Osirise od Petry)

Dneska chci mít svatý klid...
Výzkum tím chci podpořit...
Budu na „čas” lenošit...
Kdo mě přijde podpořit...

Žádná práce - jenom spaní...
Potom hoďka - rozjímání...
Sváču - možná do postýlky...
Užiji si slastné chvilky...

Žádný pošťák - žádné praní...
Budu myslet - možná na ní...
Žádné velké starosti... jenom samé radosti...
Užívat si volnosti... a k sváče šunku od kosti???

Pokračování básničky