Básničky 7141 - 7150 / 7611
Když tvé oči zatřpytí se,
vidím jiskru rozzářit se,
jiskra žhavá jak to slunce,
dostane se do mého srdce,
tam již hoří velký plamen,
co neuhasíš jen tak za den,
hoří více každý den,
a já v tebe doufám jen.
Proč mi říkáš jenom NE,
když už plamen nezhasne,
jen pojď ke mně blíž,
ať to teplo cítíš víc.
Víš, že já jsem tvůj a ty jsi má,
tak proč slova zbytečná.
Tohle bylo pro tebe,
ze srdce ode mne.
vidím jiskru rozzářit se,
jiskra žhavá jak to slunce,
dostane se do mého srdce,
tam již hoří velký plamen,
co neuhasíš jen tak za den,
hoří více každý den,
a já v tebe doufám jen.
Proč mi říkáš jenom NE,
když už plamen nezhasne,
jen pojď ke mně blíž,
ať to teplo cítíš víc.
Víš, že já jsem tvůj a ty jsi má,
tak proč slova zbytečná.
Tohle bylo pro tebe,
ze srdce ode mne.
Odjela jsi bez rozloučení,
odjela jsi bez políbení...
Já smutný jsem teď,
že ani mé srdce nechce bíti hned...
Líbíš se mi, já styděl se to říct,
a právě proto bych teď nejraději odletěl na Měsíc.
Cítím se teď špatně, cítím se teď sám.
Já jen, že na TEBE neustále vzpomínám...
odjela jsi bez políbení...
Já smutný jsem teď,
že ani mé srdce nechce bíti hned...
Líbíš se mi, já styděl se to říct,
a právě proto bych teď nejraději odletěl na Měsíc.
Cítím se teď špatně, cítím se teď sám.
Já jen, že na TEBE neustále vzpomínám...
Jsi jahůdka, co z dálky láká,
možná že by o tebe byla i válka,
přesto bych já nepřestal tě mít rád,
i když by mi chtělo přes hubu mnoho chlapů dát.
Kdybys jednou mi lásku chtěla dát,
tak bych byl bohatší nežli český král.
možná že by o tebe byla i válka,
přesto bych já nepřestal tě mít rád,
i když by mi chtělo přes hubu mnoho chlapů dát.
Kdybys jednou mi lásku chtěla dát,
tak bych byl bohatší nežli český král.
Když se kouknu do minulosti,
vidím, jak se trápím osamělostí...
Samota mne ničila,
avšak TY jsi mi náhle smysl do života vrátila.
Lásku jsem v sobě dusil,
avšak s TEBOU ji opět zkusil...
Teď se cítím krásně,
proto píši o TOBĚ tyto básně.
Láska je věčná,
tak jako TY, pro mě jedinečná...
vidím, jak se trápím osamělostí...
Samota mne ničila,
avšak TY jsi mi náhle smysl do života vrátila.
Lásku jsem v sobě dusil,
avšak s TEBOU ji opět zkusil...
Teď se cítím krásně,
proto píši o TOBĚ tyto básně.
Láska je věčná,
tak jako TY, pro mě jedinečná...
Máš tělo jako obláček,
který přiletěl ze snu
a já čekal více než dost dnů,
abych se k němu přivinul
a s touhou bych se mazlil.
který přiletěl ze snu
a já čekal více než dost dnů,
abych se k němu přivinul
a s touhou bych se mazlil.
S tebou svět hezčí se zdá.
Ten, komu chybíš, tak to jsem já.
Když tě nemám, tak nevím, co dál.
Pod tvým oknem chci stát.
Na zdi jméno tvé psát.
Třeba se i o tebe prát.
Moje srdce už máš.
Já čekám, kdy mi své dáš.
Ten, komu chybíš, tak to jsem já.
Když tě nemám, tak nevím, co dál.
Pod tvým oknem chci stát.
Na zdi jméno tvé psát.
Třeba se i o tebe prát.
Moje srdce už máš.
Já čekám, kdy mi své dáš.
Tvé oči jsou dvě hluboké studánky,
tvé vlasy když lehký vánek rozčeří,
vyšlehnou jak něžné plamínky.
Tvé rty chtěl bych svými hladit,
kouzlem tvé krásy chci být očarován.
Chci tě cítit nablízku, i když jsi tak vzdálená,
toužím po tobě, lásko.
tvé vlasy když lehký vánek rozčeří,
vyšlehnou jak něžné plamínky.
Tvé rty chtěl bych svými hladit,
kouzlem tvé krásy chci být očarován.
Chci tě cítit nablízku, i když jsi tak vzdálená,
toužím po tobě, lásko.
Je tady zima a já se mám,
protože už konečně nejsem sám.
Tvůj pláč mě bolí, já nechci tě ztratit,
klečím ti u nohou, chci zpátky všechno vrátit.
Ty ani nevíš, jak chtěl bych tě už líbat.
Držet tě v náručí, do očí se ti dívat.
protože už konečně nejsem sám.
Tvůj pláč mě bolí, já nechci tě ztratit,
klečím ti u nohou, chci zpátky všechno vrátit.
Ty ani nevíš, jak chtěl bych tě už líbat.
Držet tě v náručí, do očí se ti dívat.
Z pramene
k plamenům
já Ti pramením,
děkuji Tvým rtům,
ryzímu konsiliu
pánů myšlenek a vílích snů.
Děkuji Tvým ramenům,
stalagnátům,
šerpům nade mnou.
Děkuji Tvým očím,
mořím jedné spadlé řasy,
ní se plout v duze učím.
Pokračování básničky
k plamenům
já Ti pramením,
děkuji Tvým rtům,
ryzímu konsiliu
pánů myšlenek a vílích snů.
Děkuji Tvým ramenům,
stalagnátům,
šerpům nade mnou.
Děkuji Tvým očím,
mořím jedné spadlé řasy,
ní se plout v duze učím.
Pokračování básničky
Básničky 7141 - 7150 / 7611
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy