Básničky 6851 - 6860 / 7611
Slunce vstává
a noc již mizí,
je neznámá,
je ti cizí.
Tak pojď se mnou,
ještě dnes
projdem se tmou,
dotknem se hvězd.
Slunce vstává
a noc se ztrácí,
jenom láska
ten div předčí.
Neodcházej,
zůstaň mou,
probouzej se
spolu s touhou.
Slunce vstává
a noc je pryč,
chtěl bych najít
k tvé duši klíč.
a noc již mizí,
je neznámá,
je ti cizí.
Tak pojď se mnou,
ještě dnes
projdem se tmou,
dotknem se hvězd.
Slunce vstává
a noc se ztrácí,
jenom láska
ten div předčí.
Neodcházej,
zůstaň mou,
probouzej se
spolu s touhou.
Slunce vstává
a noc je pryč,
chtěl bych najít
k tvé duši klíč.
1)
Ve chvíli, kdy jsem tě uviděl,
můj život zcela změnil směr.
Já zamiloval jsem se do tebe
a tys poznala to hnedle.
V tu dobu jsem ještě nevěděl,
že tvé rozhodnutí nabere záporný směr.
Já neřek jsem ti to hnedle,
že tvé rozhodnutí beru špatně.
Tys nabídla mi přátelství,
já přijal jsem ho nešťastný.
Doufám, že svůj názor jednou změníš,
jinak mi srdce navždy zlomíš...
Pokračování básničky
Ve chvíli, kdy jsem tě uviděl,
můj život zcela změnil směr.
Já zamiloval jsem se do tebe
a tys poznala to hnedle.
V tu dobu jsem ještě nevěděl,
že tvé rozhodnutí nabere záporný směr.
Já neřek jsem ti to hnedle,
že tvé rozhodnutí beru špatně.
Tys nabídla mi přátelství,
já přijal jsem ho nešťastný.
Doufám, že svůj názor jednou změníš,
jinak mi srdce navždy zlomíš...
Pokračování básničky
Ty jsi Ten princ,
kterého bych moc chtěla.
Ty jsi Ten princ,
se kterým šťastná bych byla.
Tebe však už jiná má,
líto mi je, že to nejsem já.
S Tebou šťastná chci být,
s Tebou svým životem jít.
S Tebou jsem v jeden den prožila krásné chvíle,
ten den choval jsi se ke mně moc mile.
Nenechal jsi mě v rohu stát,
doufám, že nechtěl jsi si se mnou jen hrát.
Tvé objetí mě krásně hřálo,
nenadáli jsme se a bylo ráno.
Přišlo smutné loučení,
dal jsi mi krásné políbení.
Děkuji Ti za ten krásný den,
snad bude něco dál, snad není to jen můj sen.
kterého bych moc chtěla.
Ty jsi Ten princ,
se kterým šťastná bych byla.
Tebe však už jiná má,
líto mi je, že to nejsem já.
S Tebou šťastná chci být,
s Tebou svým životem jít.
S Tebou jsem v jeden den prožila krásné chvíle,
ten den choval jsi se ke mně moc mile.
Nenechal jsi mě v rohu stát,
doufám, že nechtěl jsi si se mnou jen hrát.
Tvé objetí mě krásně hřálo,
nenadáli jsme se a bylo ráno.
Přišlo smutné loučení,
dal jsi mi krásné políbení.
Děkuji Ti za ten krásný den,
snad bude něco dál, snad není to jen můj sen.
Když se zvedá vítr k večeru,
a ty uléháš ke spánku,
a rozpuštěné vlasy na polštáři,
slzu máš na své něžné tváři.
Stírám ji svou dlaní, se strachem,
že už spolu nebudem,
jsi víc, než v co jsem doufal,
a na tvou lásku si troufal.
S tebou je život krásný,
bez tebe jsem byl jen vrátný,
otvíral dveře a vcházel,
životem jen procházel.
Dala jsi mi směr a jistotu,
tvou nespoutanou touhu,
a bez tebe všechno umírá,
jsi má, navždy jediná.
a ty uléháš ke spánku,
a rozpuštěné vlasy na polštáři,
slzu máš na své něžné tváři.
Stírám ji svou dlaní, se strachem,
že už spolu nebudem,
jsi víc, než v co jsem doufal,
a na tvou lásku si troufal.
S tebou je život krásný,
bez tebe jsem byl jen vrátný,
otvíral dveře a vcházel,
životem jen procházel.
Dala jsi mi směr a jistotu,
tvou nespoutanou touhu,
a bez tebe všechno umírá,
jsi má, navždy jediná.
Lásko, chci být s tebou,
jenže to má háček.
Nevíš, jak se rozhodnout,
a to mi dělá zmatek.
Když tě vidím ve škole,
srdce se mi zachvěje.
Chci tě chytnout za ruku,
ale nevím, jestli chodíme spolu.
jenže to má háček.
Nevíš, jak se rozhodnout,
a to mi dělá zmatek.
Když tě vidím ve škole,
srdce se mi zachvěje.
Chci tě chytnout za ruku,
ale nevím, jestli chodíme spolu.
Tvé dlouhé vlasy
- kde končí asi?
Tvé hluboké oči
- a kde ty končí?
Snad v nekonečnu,
v krajině snů...
Jako má láska...
i když - ta nikde, nikdy nekončí.
- kde končí asi?
Tvé hluboké oči
- a kde ty končí?
Snad v nekonečnu,
v krajině snů...
Jako má láska...
i když - ta nikde, nikdy nekončí.
- Má drahá
- Já...?
- Ano, ty jsi má drahá, copak jsi to nevěděla?
- Nikdy jsi mi to neřekl...
- Ale hlupáčku, copak jsi to nikdy necítila?
- Nevím, nikdy mě to nenapadlo, můj milý...
- Ty jsi ale blázínek, víš to? Celým svým srdcem jsem Tě miloval.
- To je od Tebe krásné...
- Smím se Tě na něco zeptat, drahá?
- Ano, můj milý...
- Směl bych Tě políbit na Tvou tvář?
- Mohl, můj milý...
- A směl bych Tě políbit na Tvé něžné rty, drahá?
- Jsi tak roztomilý...
- Chtěl bych Tě, má drahá, v náručí svírat a vášnivě líbat.
- Jsi tak něžný...
- Má drahá, chtěl bych se vedle Tebe každý den probouzet a pořád se na Tebe dívat.
- Já...?
- Ano, ty jsi má drahá, copak jsi to nevěděla?
- Nikdy jsi mi to neřekl...
- Ale hlupáčku, copak jsi to nikdy necítila?
- Nevím, nikdy mě to nenapadlo, můj milý...
- Ty jsi ale blázínek, víš to? Celým svým srdcem jsem Tě miloval.
- To je od Tebe krásné...
- Smím se Tě na něco zeptat, drahá?
- Ano, můj milý...
- Směl bych Tě políbit na Tvou tvář?
- Mohl, můj milý...
- A směl bych Tě políbit na Tvé něžné rty, drahá?
- Jsi tak roztomilý...
- Chtěl bych Tě, má drahá, v náručí svírat a vášnivě líbat.
- Jsi tak něžný...
- Má drahá, chtěl bych se vedle Tebe každý den probouzet a pořád se na Tebe dívat.
Tak jako princ v pohádce políbí svou princeznu,
chtěl bych Tě vášnivě líbat,
jenže ty se nevzbudíš jako princezna ze zámku,
proto když spíš, můžu se na Tebe dívat.
Dívat se na Tebe, na spící krásu,
budu Ti vyprávět,
a jednou mě poznáš třeba podle mého hlasu.
Hlas jak zvony na orloji,
které teď momentálně stojí,
něco jak vichřice podoba,
já toužím po Tobě, ó, proboha.
chtěl bych Tě vášnivě líbat,
jenže ty se nevzbudíš jako princezna ze zámku,
proto když spíš, můžu se na Tebe dívat.
Dívat se na Tebe, na spící krásu,
budu Ti vyprávět,
a jednou mě poznáš třeba podle mého hlasu.
Hlas jak zvony na orloji,
které teď momentálně stojí,
něco jak vichřice podoba,
já toužím po Tobě, ó, proboha.
Viděl jsem růži spanilou,
co růžový měla květ.
Takovou krásu nespatřil dosud svět,
byla tak voňavou a líbeznou.
Mezi všemi květinami královnou.
Znám jednu dívenku, co je jí podobná,
ještě milejší a více nádherná.
Jmenuje se Radunka,
čelo jí zdobí zlatá korunka.
Její půvab je osmý div,
proč nepotkal jsem Tě mnohem dřív?
co růžový měla květ.
Takovou krásu nespatřil dosud svět,
byla tak voňavou a líbeznou.
Mezi všemi květinami královnou.
Znám jednu dívenku, co je jí podobná,
ještě milejší a více nádherná.
Jmenuje se Radunka,
čelo jí zdobí zlatá korunka.
Její půvab je osmý div,
proč nepotkal jsem Tě mnohem dřív?
Básničky 6851 - 6860 / 7611
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy