Básničky o lásce

Plamínku, plápolej,
miláčka zavolej,
že po něm toužím
a sama se soužím...

Kdybych tak mohla,
poletím za Tebou
a řekla bych Ti všechna slova
pod modrou oblohou.
Aby jsi věděl,
že Tě mám ve svých představách,
s Tebou že vstávám
i večer usínám.
Že držíš mě u sebe v objetí
a jak miluju tohle sladké zajetí.

Srdce mi láskou sálá,
konečně nejsem sama,
můj princ tu dneska byl
a ze spánku mě probudil.

Kdyby jsi tak znala tu bolest, kterou v sobě mám,
jak mě tam uvnitř bolí a postupuje dál...

Tolik řádek, tolik vět, doufám,
že tím pochopíš, jak moc pro mě znamenáš.

Od té doby, co Tě znám,
nenacházím klid,
v hlavě Tě stále mám.

Řídím se srdcem, prosím věř mi,
nevím, jak z toho ven,
dostala ses mi, až pod kůži.
Snad přesvědčí Tě má slova,
že to jediné, co chci, je být s Tebou.

Přišlo to samo, nečekaně,
má ústa měla mluvit už dávno.

Tak tady to je, v řádků slov,
už nemám co skrývat.

Mám velký sen,
být s ní jen,
snad se mi dnes bude zdát
a dozví se, že mám ji rád...

Mé srdce je láskou plné,
už jenom díky tobě,
ty tolika lásky mi dáváš,
jsi báječný, pěkně se o mě staráš.
Pokaždé když se do tvých
krásných očí podívám,
láskou se pro tebe rozplývám.
Moje srdce je zamilované,
to jenom do tebe, ty můj kocoure,
děkuji ti za to vše,
je to s tebou báječné...

Zamilován až po uši
do dívky, co nic netuší,
pohybuji se v její blízkosti
a užívám si její přítomnosti.
Mám šanci, nemám?
Stále správná slova hledám,
abych ji oslovil
a svou lásku jí vyslovil...

Jsi mé sluníčko, co mě stále hřeje,
chci, aby jsi mě hřál tak krásně dále.
Jsi pro mě to největší štěstíčko,
když tě pokaždé vidím, rozbuší se mi srdíčko,
jsem za tebe, lásko má, vděčná,
jsem tak moc šťastná.
Jednoho dne chci si tě, lásko, vzít,
jsi mé sluníčko a já bez tebe
už nedokážu vůbec žít.
Miluji tě...

Láska je jako růže,
co krásně vonět může,
nebo trny rvát
srdce nastokrát.

Motýlci ve mně lítají,
už se ničím netajím:
Miluju ho! Je můj sen!
A chci být s ním už jen...