Básničky o lásce

City mé jsou zblázněné,
zřel jsem dívky vysněné,
po které toužím od nepaměti,
snad neměla o tom ani ponětí...

Potkali se zrána,
kolem prolétla vrána
a oči koulila,
idylka to byla.

Každý den
spokojeně usínám,
je to sen,
já ráda mám!

omrzelec

o lásce se pořád píše
často vede k veršování
jenom pro ni leckdo dýše
někdy vede k zruinování

světice

o lásce se nežertuje
píše jedna duše čistá
láska city posvěcuje
pro milence nebe chystá

vědec

já jdu na věc přísně logicky
na lásce nic tajného není
jev to čistě biologický
hormonů to vyplavení

věrný

láska je jen vzácně věrná
nejvěrnější já mám v bolu
když mi žití někdy zčerná
svoji lásku k alkoholu

Pokračování básničky

Svět lásky mě láká,
kde se ten můj fláká,
už bych ho tu chtěla,
plno nápadů bych měla.

Nikdy nevěřila jsem,
jak potěšit dívku může
z lásky darovaná růže,
je to prostě sen.

Je krásné cítit
něco nadpozemského,
žárem se vznítit
z miláčka svého.

láska je cit prokletý
dělá s námi přemety
myslíme si, cit to svatý
člověk je z něj pěkně sťatý

Mít jeden druhého
je něco nádherného
a já jsem jako blecha šťastný,
že je můj život díky ní krásný.

Láska nečekaně mě zasáhla přímo do srdce.
Tím zásahem něco pěkného ve mně vykvetlo,
co už dlouho nikdo neviděl.
Naše láska zatím jen kvete,
co bude dál, to rozhodne svět.