Básničky o lásce

Láska čistě bílá
mezi námi byla,
bylo nám báječně,
ale nic netrvá věčně,
i ona se začernila.

Líbí se mi, jak se směje,
mé srdce vždy rozehřeje,
je všech krásek královna,
žádná se jí nevyrovná.

Stále stejný sen
zdá se mi
každý den
o zemi,
kde ta kráska žije,
líbezná,
jen pro ni mé srdce bije,
moje princezna.

když jsem dostal první knihu
byl to svátek pro mne
první kolo, první tablet
cení dítko skromné

první rande, první pusa
člověka oblaží
všechno, co je neotřelé
užívat se snaží

vše se časem opotřebí
potom méně těší
jako kabát obnošený
na věšák se věší

aby láska zase byla
lidem k povznesení
viagru si musí koupit
bez ní radost není

a tak každý spotřebitel
když má všeho dosti
tělo, mysl stimuluje
nikdy se nepostí

Dech se mi zrychluje,
něco mě omamuje,
co to asi bude?
Je to prostě všude!
Nakonec jsem to poznala,
to se mi láska ukázala.

Láska mi dává naději,
že se jednou splní,
co mám na světě nejraději
a hlavou se mi pořád honí.

K mé obrovské radosti
stala se skutečností
láska, po níž jsem toužila,
dokonale mě oblažila.

Láska je ve mně,
láska je v nás,
cítím se příjemně,
kdy přijde zas?

Když se k sobě tulíme
a o světě nevíme,
cítím se nejšťastnější,
nemůže být nic lepší.

Láska je ve vzduchu,
jenomže o tom ještě
on nemá ani potuchu,
samota svírá jak kleště.