Básničky k Vánocům a Novému roku

Vánoce jsou tu po roce zas,
nastává lásky a radosti čas,
probouzí se to nejhezčí v nás,
po srdci pohladí nejbližších hlas.

Cukroví bytem zavoní,
zvoneček večer zazvoní
a dárky se začnou rozdávat,
tuhle chvíli má každý rád.

Nejde ani o to, co dostaneme,
hlavně že se všichni sejdeme
a jeden druhého chceme potěšit,
dnes přece každý má radost mít...

Kouzelný zvoneček
brzy nám zacinká,
rozsvítí stromeček,
zbývá jen chvilinka.

Zazvonil zvoneček
vánoční písničku,
každý se podívá,
copak má v balíčku.

A tak nám zvoneček
odhalil tajemství,
všichni se vrátili
ve mžiku do dětství.

Vločka za vločkou padá,
uvolněná je nálada,
stromeček dům provoní,
Ježíšek brzy zazvoní.
Nejhezčí chvíle v roce
jsou vždycky na Vánoce.

Vánoční pohádka se začíná psát,
čas, kdy má člověk člověka rád,
všichni spolu žijí v klidu a míru,
kouzlo Vánoc nám navrací sílu.
Ta idylka nastává jen jednou v roce,
hádáte správně - na Vánoce.

Viděl už jsi soby,
jak si myjou nohy?
Cítit jsou až na půdu,
dál už s nima nebudu.
Doufám, že to pochopíš,
dnes večer nepřijedu, víš.
Tvůj Ježíšek.

Ježíšek napájí při cestě soby,
mýlí se, kdo myslí, že kýbly vody.
Sobi maj odbory a s trochou umu
dávno se domohli kýblů rumu.

Vánoce budou veselé
- vidím už soby zkouřené,
ti vám určitě zabrat dají,
koutky vám smíchem potrhají.

Vánoční skřítci dárky balí,
rouška tajemství dnešní den halí.
Co asi večer pod stromečkem bude?
Ta myšlenka každému navrch vypluje.
Všichni, ať velcí, či malí,
společně Vánoce slaví.

Sobi se ožrali,
Ježíškovi pozdrhali.
„Co teď dělat budu,
asi pěšky půjdu,”
lamentuje Ježíšek
a zapíná si kožíšek.
„To je teda fór,
až na severní pól!”

Nastal čas lásky
mezi našimi dušemi.
Dáme si dárky,
a pak už nechceme být rušeni.