Verše

Do školy proto chodíme,
ten pocit má snad každý,
že všechno, co se učíme,
má u nás zůstat navždy.

Tak učíme se raději,
a když nás zkoušky přepadnou,
žijeme stále v naději,
že taky dobře dopadnou.

Vždy těšíme se na červen,
a má to důvod jediný,
až skončí - vypadneme ven,
no budou přece prázdniny.

Srdce mi bije,
naděje žije,
nechci stavět vzdušné hrady,
ale věřím, že se dáme dohromady.

Já o lásce vždy snil
a krok pozadu byl,
to se ale teď změnilo,
krásné teplo mě polilo.

Venku sníh padá,
mám to tak ráda,
jenom tak vyběhnout
a do závěje zaplout...

Já o lásce sním,
že budu s ním,
naše láska věky překoná,
jen pro to život smysl má.

Láska vládne světu,
tak konejme osvětu
a mějme se všichni rádi,
lidé jsou přece kamarádi.

V srdci mám pocit,
že jsem náhle procit,
předtím byl můj život šeď,
nemůže se rovnat s tím teď.

Kdyby mi šanci dala,
královna světem znavená,
ukázal bych jí do rána,
co pravá láska znamená.

Z lásky se vyznávám,
už dlouho rád ji mám,
je mou druhou polovinou,
nemyslím na žádnou jinou.

Víš o tom, Terezo, Terezko,
že jseš moje nejmilejší zlatíčko?

Myslím na Tebe ve dne v noci,
máš mě ve své uhrančivé moci.

Jseš můj malý, milý, něžný smíšek,
těším se, že vypijeme spolu lásky kalíšek.

Jseš úžasná, jseš můj splněný, zhmotnělý sen,
chtěl bych Tě líbat pořád a stále den co den.

Chtěl bych neustále vnímat teplo Tvé hebké, jemné kůže,
a chtěl bych, abys v mém náručí rozkvetla jak nejkrásnější růže.

Chtěl bych hladit, líbat, Tvé sametové vlásky,
jen tak, z čistého srdce, čisté lásky.

Třeba i údolím stínů s Tebou bych chtěl jít,
a po svém boku Tě trvale a navždy mít.

Už nechci žádné cizí krásky,
chci jen velký kopec Tvé čisté lásky.

A proto prosím zavři svá víčka a zastav ten bezcitný čas,
ať s Tebou jsem dnes i zítra, pořád, zas a zas.

A proto prosím, zastav ten čas,
a jedno tělo, jedna duše ať je z nás.