Verše

Souznění dvou duší
lidem sluší,
zamilovaný svět
je jako květ,
pro něj stojí za to žít,
nektar lásky pít.

Krásné je milovat,
krásné je za někým stát,
když i on stojí za tebou,
se vší svou láskou a něhou.

Lásku v sobě mám,
to vám povídám,
že být šťastnější
při vůli nejlepší
člověk nikdy nemůže,
svět je voňavá růže.

Kdyby tak někdo řeč hudby dobře znal
a písní beze slov by vyjádřil, co nevypoví slova,
skutečnost žití by byla průzračná, křišťálová,
nebo malbyznalec by žití kreslil a hudbyznalec by píseň psal,
byť by ta píseň beze slov byla,
snáze bychom poznali, je-li mezi lidmi síla,
jež dokáže zvládnout úzkostiplné dny,
možná bychom i k lidem kolem nás byli víc soucitní.

Mám chuť přemýšlet,
o čem je vlastně svět,
ale nevím si rady,
když není tady
ten, co moje srdce
jenom jeho chce,
o něm je svět,
to zjistím hned,
když ho uvidím,
život s ním sním.
MŇAM!

Zpívám o Spasení
a o nové Cestě, kterou lze jít,
zpívám o Boží milosti
a o Božím Království.
Zpívám o tom, že Bůh tě zná
a touží s tebou být,
ve Své Lásce převeliké tě touží navštívit!
Víc už se neohlížej zpět na svou cestu hříchů,
věz, že tam potká tě jen samota a pláč.
Pohleď jen, tak pohleď vzhůru a dobrou zprávu slyš:
Dnes ještě pozdě není, opak nalháváš si spíš.
Bůh Syna Svého dal pro víru tvou,
aby tě zachoval a spasil duši tvou.
Pohleď jen, tak pohleď vzhůru a dobrou zprávu slyš,
dnes ještě pozdě není, teď už to víš!

Není lev jako lev,
když nezná hypermarket.

Není kočka jako kočka,
když už nezná modroočka.

Není pták jako pták,
když už není jarabák.

Není pes jako pes,
když už není velký dnes.

Nepotřebuji doklad,
že jsem našel poklad,
já to dobře vím,
v srdci to cítím.

Uvnitř cítím - láska to je,
vysvitla hvězda - šťastná moje,
konečně mám - s radostí říkám,
někoho po boku - snad na zbytek roků.

Venku sněží
a mně běží
hlavou celá zima,
jaká byla prima.