Verše

Kdyby lásky nebylo,
nic by mě nebavilo,
protože jí žiju
a sílu z ní piju.

Láska je mou součástí,
kterou mám nejvíc ráda,
nenechám si ji ukrásti,
a to ani od kamaráda.

Kde má zima konec asi,
venku je slunečné počasí,
konečně pravé jaro máme
a taky že si ho užíváme.

Mým největším přáním
je potkat svého prince,
a já letím za ním,
život je správná strana mince.

Jakmile se probudím,
ihned Tvou tvář uvidím.
Pak už nechci déle spáti,
polibek Ti toužím dáti.
Líbat všude, kam si přeješ,
ať jsi šťastná, ať se směješ.
Jsi ta žena, které dají,
muži vše, i co nemají.

Vždyť Ti stačí jen se smát
a tím chlapům srdce brát.
Neb svým smíchem a zvlášť zblízka,
získáš si každého řízka.
V náruči Tě toužím svírat,
do Tvých očí stále zírat.
Chci Tě držet pevně v pase,
celý den a... v noci zase.

Pokračování básničky

Opět přišlo v pravý čas!
Nové jitro
Pošmourně se na nás dívá
Dnešní den
V posteli se ještě zívá
nechce se nám vstávat jen
Malé poležení
Chvilinku přemýšlení
Na svou milou úsměv pěkný
Políbení, pohlazení
co si přeješ, tak si řekni
Jsi jak malá beruška
Sluníčko to sedmitečné
Polechtám tě za ouška
Usměješ se
není nikdy lásky nadbytečné
Z postýlky už vstáváme
V nové jitro vstoupíme
Svoji Lásku, city krásné dáváme
svým milým,
když nádherně se vyspíme!

Lásku si musíš vybojovat,
nikdo ti ji zdarma nedá,
nejde na horší časy schovat,
občas člověk hodněkrát hledá.

Stojí prase na terase,
houpe se tam na ocase.

Venku je tak krásně,
že mám chuť skládat básně,
všechna zvířata se radují,
inspirací mě zásobují,
tyhle jarní dny ráda mám,
neskutečně si je užívám.

Pohádka se skutečností stala
a já svého prince jsem potkala,
je tak krásný, zábavný a milý,
užívám si s ním každou chvíli.