Verše

Ona to možná netuší,
ale jsem zamilovaný až po uši
a do nikoho jiného než do ní,
je to láska vskutku sloní.

dívka o zeď marketu
opřela si babetu
zpod helmy jí vlasy vlají
ve slunci se zlaté zdají
uvidíme až se zase rozjede
co jí vítr s vlasy provede
zatáčku už smykem bere
kupředu se stovkou dere

vymázne se pak to bude jiný
z vlasů budou postřižiny
pak náhodou jako kolem pojedu
na kole ji jako málem přejedu
podám ruku pomohu jí vstáti
za to hubičku mi bude muset dáti
co to slyším? dej pryč dědku tu chlupatou pracku
místo pusy obdržel jsem facku

Když prvně jsem ji spatřil,
jen jí můj pohled patřil,
nikdy jsem neviděl jí podobnou
a dobře věděl, že bude mou.

Láska se nebojí,
vždy při tobě stojí
a pokud vycouvá,
tak není ta pravá.

Láska mi dává sílu,
abych žila v míru,
můj svět prosvětluje,
je to vzácné
a o to víc krásné,
když někdo upřímně miluje.

Dost už toho mám,
ne, díky - vysedám!
Tahle láska definitivně skončila.
A vlastně to snad ani láska nebyla.

O lásce sním
a dobře vím,
že není to plané
a jednou se stane
k mé radosti
skutečností.

Miluji tvé oči,
a miluji tvé rty,
miluji, když Ti déšť vlasy smočí,
a jsem šťastná, že jsi to ty,
kdo mi lásku slibuje,
a kdo mě miluje,
jsi ten, který mě před zlým chrání,
a před vším brání,
a za to tě, Lásko, miluji.

Nezapochybuj jedinkrát,
láska už ti nemusí šanci dát.

Má první láska se dnes vdává,
měla by to být pro mě rána,
ale já jsem z toho neskutečně šťastný,
strávit život po jejím boku je úžasný.