Verše

Moje srdce cítí,
jak kvete kvítí
v mé duši,
rudnou mi uši,
myslím jen
na svůj sen,
mého prince,
šťastná mince
mi ho dala,
já hledala
tak dlouho
a za pouhou
krátkou chvíli
jsme spolu byli.

Našel jsem tě v svém srdci,
všichni říkají, že jsme cvoci,
ale já věřím, že nám to vyjde
a něco ještě krásnějšího přijde.

Na lásku myslím každou vteřinu,
jednou se z toho asi pominu,
proč jen nemůže mi říct,
že má mě rád ještě víc,
než mám já jeho ráda,
štěstí, neukazuj záda.

Miláček mi dává
věci, co mám tak ráda.
Miláček totiž ví,
že dala jsem mu srdce svý.

já jsem na tom dobře, lidi
ať to každý slyší, vidí
jak si lásku užívám
já se, lidi, dobře mám

Láska jako voda
síly tělu dodá,
vyléčí bolavou duši,
šťastní jste po uši.

Miluji a netajím,
že láska je mi vším,
s ní naprosto šťastný jsem
a splní se mi každý sen.

já se láskou celý třesu
zvečera ti lásku nesu
já se při tom dobře cítím
uctívám tě pořád kvítím

ještě tady advent není
santa klaus už zuby cení
z plnovousu na nás juká
zákazník už okem cuká
jako cvok si připadá
když vánoční nálada
v marketech se v říjnu chystá
ozdoby už mají místa
na regálech v každém koutě
nakupovat hloupě zvou tě
hlavně když si každý půjčí
pro pitomce blbost pučí
z těchto svátků kdysi hezkých
co nám zbylo z Vánoc českých
staročeských tichých svátků
je tržnice plná zmatků
která lidi k tomu nutí
hesly všemi do zblbnutí
všechny prachy poutrácet
nakupovat a pak vracet
co se komu nehodilo
co mu není příliš milo
auta brázdí parkoviště
naloží se a zas příště
by se bohatosti pocit
rozhostil té svaté noci
by se zase z televize
řinul ryk a pro peníze
z reklam vhodných pro tupany
hlásajících na vše strany
kde jsou zdroje všeho štěstí
spokojenost bláznům věstí
chceš-li koupit jenom chleba
vyslechnouti vše je třeba
s odporem jenž budí kýč
uháněti rychle pryč

když to holka se mnou zkusíš
vyhověti touze musíš
i když je to jen na chvíli
dospějeme oba k cíli
když tě budu míti rád
budeš na to vzpomínat
uteču ti potom k jiné
láska má své stránky stinné