Verše

Máš-li sen, tak se snaž,
rozhodně ho nevymaž,
postupně se ti zadaří
a slunce na tebe zazáří
v ten vytoužený den,
kdy se ti splní sen.

Došlo mi, co jsem už věděla,
že je pryč - a to se nedělá!
Takhle jsem to nikdy nechtěla,
naše pohádka skončit neměla.

Měla ho ráda, měl ji rád,
nechtěl už být jen kamarád,
ona už taky nechtěla jen kamaráda,
vždyť vám to říkám - měla ho ráda!

Láska je tím krásnější,
čím je čistější.
Zrada nehorázně bolí,
jako sypat ránu solí.

Hladím jemné vlásky
mojí zlatovlásky,
moc si v tom libuji,
a v duchu přemýšlím
nad tím, co už vím
- že ji strašně miluji.

Vyznat si lásku,
políbit krásku,
večer si užít,
svůj život prožít
na 110 procent,
neslevit ani cent
ze svých zásad,
pravdu hlásat
a být svůj
stůj co stůj.

Vyděšená máma pláče,
bránilo ji její ptáče.
Sama v kleci zavřená,
roní slzy zlomená.

Dovolá se jeho pomoci?
Je zoufalá a plná bezmoci.

Poprosila datla,
aby pomoct ptáčátku včas přišla.
V srdci hasne vatra,
zrada lišky s hyenou jim vyšla.

Mé statečné ptáče,
pomoc přijde brzy.
Usedavě pláče,
roní marně slzy.

Však liška s hyenou se spolčila
a milované ptáče krutě zničila.

Pokračování básničky

Láska je mým prokletím,
vždycky z ní proletím.
Co jenom dělat mám,
nechci zůstat sám...

Jestlipak se nepletete,
že láska v každém věku kvete,
milý příteli kmete,
jen ať se nikam neženete,
nebo se šíleně zklamete
a to už nikdo nezamete...

Je nádherné vědět,
že nemusím doma sedět
a můžu jít s někým ven,
kdo je jako hezký sen.