Verše

Láska mému srdci schází,
proč mi jen nic nevychází,
smutek moji duši svírá,
uvnitř mě je černá díra.

Ty oči vidím před sebou,
teď nechci už kdekterou,
ale královnu mého srdce,
snad mě i ona chce...

Láska změnila
způsob, jak uvažuji,
kdyby nebyla,
sám dál světem pluji.

Jsem rebel, to mám v povaze
a žije se mi víc než blaze,
před nikým hlavu neskloním,
že mám pravdu, dobře vím.

čistě v rámci interakce
jemné frakce společnosti
v klidu na stůl nohy dali

ku veřejné nelibosti

leckdo jal se spinkat sladce
ostatní si povídali

mandátu se rádi zhostí
i ti, kteří dosud spali
snad by lhali vlastní matce

bože, snad se najdou ctnosti
bychom zlo přec rozpoznali

politikou cituprostí

být doma je emigrace
na koni ti, co nám lhali
stát, jež musí všem být pro smích

nový domov... Rio? Bali?

Je prostě k sežrání,
stvořený k milování,
víc jsem si nemohla přát,
on se mi snad musí zdát...

Je jen zdání
milování
nebo realita?
Kdo to ví,
nepoví,
ten náskok vítá.

Vím o lásce mnoho,
ale hodně z toho
jenom z chytrých knih,
můj život má pár pih,
však věřím, že zmizí
a samota mi bude cizí.

Žila, byla světice,
co měl jsem rád nejvíce,
ale nějak se to pokazilo
a mě velké hoře zalilo.
Teď už vím, že to byl osud,
a rychle pádím pryč odsud.

O lásce měl jsem sen,
byli jsme spolu jen
a celý víkend před námi,
prošli jsme rajskými branami.