Verše

Dneska žabí rytíři
doskákali k hmoždíři

Chystají se na zápasy
nic nezmůžou, co je spasí?

Žabí slečny zdobí vlasy
kytkou z čisté řasy

v rukách drží kapesníčky
a puntíky na prstíčky

připínají do zásoby
přisají se na nádoby

Zelená jak rosnička
žabek je dnes suknička

Házím žabky do rybníka
jedna na mne ještě kuňká

Kuňky, kuňky, kuňky!
Vylez, žabko, z tůňky!

Chci tě držet na ruce
kde mi jako opice

skočíš rovnou na hlavu
a zmizíš mi ve splavu!

Život je láska i zrada,
je to velká záhada,
nikdo neví, co ho čeká,
budoucnost je tak daleká...

Změnil se den
v nádherný sen
- náhle tam stála
a naději mi dala.

Dnes královna žabí
poddaným svým praví:

Chovejte se tiše
nezavdejte pýše

Chodí kolem našich vod
nepozvaný lodivod

Zobákem se rozmachuje
divné plány v sobě kuje

Neskákejte nerozvážně
tvařte se dnes trochu vážně!

Z listu na list leknínů
nedávejte za vinu

že vás zmerčí zobák něčí
nikdo z nás ho neobměkčí

ani z trůnu žabího
Pojďte se mnou na pivo!

O žabičce
na lavičce
zpívám píseň
své holčičce
malé jako žabka

když tu kolem ťapká
a je velmi vratká
malá chobotnice
ham a máme po muzice
slupla žabku maličkou
Odchází pryč uličkou

Vrásky
z lásky
dostávám.
Každý den
mizí sen,
co už nemám.

Láska kolem krouží,
po polibku touží
princezna spanilá.
Však princ je dřevo,
kouká vpravo, vlevo,
kráska ho nezajímá.

Posílám polibky
tomu, kdo ví,
tomu, kdo tajně
o lásce sní.

Tomu, jenž radostí
mou se stal.
A já na něj denně
myslím dál.

Skáče žába přes švihadlo
je dost štíhlá, žádné sádlo

Koukněte se na divadlo!
Co ji to jen nenapadlo

vzít si ještě z lodi pádlo
jen aby to nedopadlo

v komedii naopak
místo smíchu kvaky kvak

plave žabka svižně znak
hledí vzhůru na přízrak

ještě že ji pádlo skrylo
čáp má v očích bílo

žába dělá zápasníka
co pryč z boje neutíká

Ze švihadla laso má
na stéblo se napíná

Hopky dupky, už je skryta
rodina ji šťastně vítá!