Verše

Důchodce šel po ulici,
uklouz a je na silnici.
Brzdy skřípou, nohy bolí,
ven koukaj jen kosti holý.

Oči se jí leskly, vlasy padaly na ramena,
když stála tam v celé své kráse, vzpřímená,
já hned jsem chtěl před ní padnout na kolena
a říct jí, co jsem zřel, že je má vyvolená.

Chtěla jsem být s tebou,
ty jsi byl s jinou...
Říkal jsi, že ven jdeš,
ale šel jsi za ní...

Mé srdce mě bolí,
ze zklamání...
Bylo to krásné,
mohlo mi to být jasné...

Ty teď s ní chceš být,
beze mne už dál žít...
Já to bez tebe nepřežiju,
radši se zabiju...

Byla jsem u vás,
nebyli jste doma,
přijdu zase zítra,
atomová puma.

Těšil jsem se celý den
na vystoupení v cirkuse,
tygr leze z klece ven,
zas to někdo odnese.

Na Karlově mostě
zlodějina roste,
věřte mi, já to znám,
sám turisty okrádám.

Zebra nosí ve stádu
pruhovanou parádu,
černobílé pruhování
na savaně zebry chrání.

Malé dítě na statku
schovalo se v mlátičce,
kaši z jeho ostatků
nesou domů v rakvičce.

Poprvé jsem ho viděla u baru stát,
pohledem svým mě lákal.
Necítila jsem teplo, ba ani chlad,
náklonnost najevo mi dával.

První tanec byl velmi ostýchavý,
pohledy naše si na sebe zvykaly.
Ptala jsem se, zda je mladý či starý,
když rty naše poprvé se setkaly.

Ve tři domů vypařil se náhle,
další hodiny byly dlouhé a táhlé.
Naštěstí číslo své mi stihl darovat,
krásný pocit je někoho milovat.

Když jsem šel z hub,
ztratil jsem zub,
našla ho Johana
s dlouhejma nohama.
Já na ni dup
- dej sem ten zub,
nebo Ti z drdolu
vytrhnu chlup.