já po ní kráčím sama.
Přemýšlím a rozjímám,
myslím na svého pána.
Na něj, jenž mi způsobil
dlouhé bezesné noci,
na něj, jenž tu se mnou byl,
nyní již nemůže moci.
Na něj, který zavinil,
že víčka se mi klíží,
kvůli němuž nejde spát
a půlnoc už se blíží.
Jak jen se stane tahle věc,
která v plánu není,
je to jako velká klec,
v níž jsme uvězněni.
Pokračování básničky
pro toho, co na něj myslím, když zavírám víčka,
pro toho, co je nad všechny poklady světa,
pro toho, kterému patří má věta:
Lásko, jsi pro mě vším,
že miluji tě, už dobře vím.
sním o cestě hříšné,
takové, co rozum zamítá přísně.
Jít tou cestou ve dvou,
je mým zbožným přáním,
co to je však za stezku,
záměrně Ti tajím.
Tvým úkolem je dostat touhu ven,
ať realita pozná, co dokáže sen.
Lidé a vztahy
» Různé
Přidáno: 15. 8. 2010 - 13:57
Posláno: 37x
Známka: 2,38 od 26 lidí
Autor: © Dýna
stojíš na pláži u moře, ukazuješ svou ženskost a svou krásu.
Vlnka za vlnkou naráží do břehu,
ty vlny jsou jak kůň, co nutí ho do běhu.
Příboj si šumí svou písní moře,
přináší štěstí, odnáší hoře.
Sundáváš šaty, leháš si do písku,
chtěl bych být vzpomínkou v Tvém dívčím notýsku.
Chtěl bych být vlnou v mořském příboji,
celou Tě zahalit v pěnivém závoji.
Pokropit Tvé nahé tělo sprškou slz a citů,
pak se vrátit zpátky, zmizet v mořském krytu.
Vlnky se objevují a zase mizí,
cítím to tak jak ty, nejsme si cizí.
jeden jsem já, druhý kus Tebe.
Pojďme splynout v jeden mrak
a vznést se spolu do oblak.
Poplujeme nad horami,
my dva spolu, jen my sami.
Vzneseme se do vesmíru,
minem ozonovou díru.
Pan Kepler by z nás radost měl,
on by to tak jistě chtěl -
plout zrovna tak jako my
a psát nebeské zákony.
A až slunce zapadne
a hvězdy začnou zářit,
mě myšlenka napadne,
co já toužím s Tebou zažít.
Až měsíc bude svítit z nebe,
sním o tom, mít Tě vedle sebe.
Na svém těle cítit Tvoje ruce,
slyšet tlukot Tvého srdce,
nemůže to pravda být,
že bys neměl žádné mít.
Pojď splynout v jednom objetí,
po celá dlouhá staletí...
ale přehání,
tohle svoje
skákání.
Skáče
sem tam
bez ustání,
co je chůze,
nemá zdání.
Uhoněná
k zbláznění,
je víc
ve vzduchu
než na zemi.
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 14. 8. 2010 - 16:45
Posláno: 23x
Známka: 1,92 od 25 lidí
Autor: © Eva Poláčková
ve vás snoubí se smutek i krása.
Stromy už svlékají svůj podzimní šat.
Jsou samoty, kterým neutečeš,
ve sklence vína je neutopíš,
v prázdné dlani neudržíš.
Ohlédneš-li se, zkameníš.
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 14. 8. 2010 - 12:27
Posláno: 30x
Známka: 2,36 od 50 lidí
Autor: © Luboš Brandýský
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy