Verše

Šla jsem jednou po chodníčku,
šlápla jsem tam na růžičku,
růžička se zlomila,
naše láska skončila.

Hudba hrála, tělo na tělo,
přitulit k tobě se mi zachtělo,
krátce ses mi zadíval do očí
a už jsem byla v tvém náručí.
Parket se najednou zastavil,
když jsi mě prvně políbil,
ztrácela jsem se v teple tvého těla,
stále víc tulit jsem se k tobě chtěla.
Pak řek jsi - co takhle jít ven?
Vzal jsi mě k sobě, bylo to jak sen.
Teď jsem tvoje už druhý rok
a nikdy bych nezměnila tenhle krok.

Proč až teď jsem si to uvědomila?
Hrál sis na dobrýho...
Teď mé srdce hledá jinýho...
Každá krásná věta mi teď zní v uších,
tvůj krásný hlas, co ve mně buší...
Řekni mi, proč jsi mi lhal?
Teď já umírám!
I přes to všechno se mi teď stýská
a já tě chci tu znovu vidět,
aspoň se tě dotknout,
v mých snech nikdy neodejdeš!

Hudba hlasitě hrála,
desítky tančících těl,
a ona tam najednou stála
a já jenom ji chtěl.

Pak jsme se seznámili
a já ji v náručí měl,
tu noc jsme protančili,
bylo to jako sen.

Pokračování básničky

Tančila jako z jiného světa,
jak krásně zněla její první věta,
její oči, jak dva úplňky, svítily na parketu,
já mám ji až po uši rád, určitě se nepletu.

Od večera do rána,
pořád jsem zamilovaná,
musím každou vteřinu
myslet na mého klučinu,
na to, jak jsem spolu
a šaty padají dolů...
Tak kde jen se toulá?
Hoří ve mně touha.

Jen po něm toužím,
bez něj se soužím.
Tak, lásko, kde jsi?
Jen tebe chci!

Lístek je zelený, květ má svou barvu,
srdce mé hraje jen jednu skladbu,
skladbu tu nejsladší, pro moji nejdražší,
mé vyznání, však milá neslyší.
Když večer ulehá, v mžiku hned usíná,
mé něžné hlazení snad ani nevnímá
a když ji probudím, se zlou vždy pochodím,
pak na mě zabručí, nech toho snažení,
nech už mě proboha, nech už mě spát.

Jsem zamilovaná až po uši,
však kdo teď mé slzy osuší?
Proč jsi tohle dopustil,
proč jsi mě opustil?
Strašně moc to bolí,
brzy mě to skolí.
Jedině ty mě můžeš zachránit,
svou přítomností mě znovu omámit.
Udělej to prosím,
navždy tě v srdci nosím.

Sluníčko vylezlo nahoru,
půjčilo svůj jas obzoru,
ptáčci si vesele zpívají,
poslední sny už doznívají,
je čas se pomalu probudit
a ten nejkrásnější den mít.