Básničky 12001 - 12010 / 15865
sibérie
cestáři se ztratili
vymřeli
zmizeli ze země
a ty človíčku bídný
chceš vylézt z díry
tak se prohrabej
nebuď tak lenošnej...
no co přišla zima... v lednu
a cestáři jsou v nedohlednu
tak do práce se dej
...
a cestáři spí a spí a spí anebo nevidí
že v kalendáři mají zase zimní období
tak klidně spí a spí a spí a flákaj se
třeba nám sníh zasype poslance
a bude klid
cestáři se ztratili
vymřeli
zmizeli ze země
a ty človíčku bídný
chceš vylézt z díry
tak se prohrabej
nebuď tak lenošnej...
no co přišla zima... v lednu
a cestáři jsou v nedohlednu
tak do práce se dej
...
a cestáři spí a spí a spí anebo nevidí
že v kalendáři mají zase zimní období
tak klidně spí a spí a spí a flákaj se
třeba nám sníh zasype poslance
a bude klid
Život a svět
» Různé
Přidáno: 15. 2. 2013 - 10:42
Posláno: 64x
Známka: 2,73 od 82 lidí
Autor: © Martina P.
OHODNOCENO
Dnes jsem neměl dobrej den,
ráno zaspal jsem zase jen.
Budík zvonil,
já ho rukou shodil.
Z postele jsem vyskočil jako střela,
o bačkoru zakopl, jako včera.
Kávu já si vylil na kalhoty,
klíče od auta hledám již od soboty.
Zapomněl jsem doma sváču,
sotva ze schod k východu skáču.
Autobus mi ujel před nosem,
ještě že to můžu vzít i poklusem.
Utíkám a zrovna v tom,
prd jsem si a ejhle, průjem jako hrom.
Co teď ale dělat mám,
do práce už to nestíhám.
Tak se k domovu hned obracím,
šéfovi to sdělit již nestačím.
Doběhl jsem domů, jsem za to rád,
kalhoty převlékám a spěchám snad.
Teď již pomalu kráčím zase,
klíčky od auta našel jsem v kapse.
Úsměv zase na tváři já mám,
šéfovi hned příhodu zavolám.
Omluvím se, proč jsem nepřišel do práce včas,
že jsem musel utíkat na záchod zas...
ráno zaspal jsem zase jen.
Budík zvonil,
já ho rukou shodil.
Z postele jsem vyskočil jako střela,
o bačkoru zakopl, jako včera.
Kávu já si vylil na kalhoty,
klíče od auta hledám již od soboty.
Zapomněl jsem doma sváču,
sotva ze schod k východu skáču.
Autobus mi ujel před nosem,
ještě že to můžu vzít i poklusem.
Utíkám a zrovna v tom,
prd jsem si a ejhle, průjem jako hrom.
Co teď ale dělat mám,
do práce už to nestíhám.
Tak se k domovu hned obracím,
šéfovi to sdělit již nestačím.
Doběhl jsem domů, jsem za to rád,
kalhoty převlékám a spěchám snad.
Teď již pomalu kráčím zase,
klíčky od auta našel jsem v kapse.
Úsměv zase na tváři já mám,
šéfovi hned příhodu zavolám.
Omluvím se, proč jsem nepřišel do práce včas,
že jsem musel utíkat na záchod zas...
Dnes je Valentýn...
... a Ty tu nejsi...
Slzy polykám
a ptám se: Kde jsi?
Tvůj klučičí smích mi schází,
procházky v lesích, lukách - v mlází...
To všechno Smrtka - černočerná paní...
Jak krátké bylo naše milování...
Proč SMRT - ta černá dáma
kosí a navždy bourá OSUDY?
To ví jen ONA sama,
život mě donutil jít JINUDY.
... a Ty tu nejsi...
Slzy polykám
a ptám se: Kde jsi?
Tvůj klučičí smích mi schází,
procházky v lesích, lukách - v mlází...
To všechno Smrtka - černočerná paní...
Jak krátké bylo naše milování...
Proč SMRT - ta černá dáma
kosí a navždy bourá OSUDY?
To ví jen ONA sama,
život mě donutil jít JINUDY.
Mé kroky míří kamsi
Až dojdou v ta místa
Kde voda je zdivočelá
Zimním táním
Hladí břehy
Svými vodními proudy
Chladné ruce pohladí
Po těle
Po duši
Vracím se ve vzpomínkách
Pár desítek let
Zpět
Zbloudilé byly mé šlépěje
Dnes vše jiné
Překvapeně přijímám
Nové obzory
Zpomaluji
Pode mnou vlnící se voda
Ve výšinách jemné
Záchvěvy větru
Čtvrtečního
Čtrnáctého února
Oči vstřebávají nově
Krásný, hřejivý pocit
Zamknout svoji lásku
Připoutat se společně
Jeden k druhému
Dobrovolně
Pro zamilované most
Dost
V ta místa jdu sama
Ač ráda bych přidala
Velký, ohromný zámek
Nebo nejmenší z nejmenších
Zamknout se společně
S Tebou, lásko
A navždy nechat klíč
Dopadnout k ostatním
Na dno řeky
Jen bahnitá vodníkova komůrka
Skrývá tajemná
Milenecká pouta
Bez našeho železného odlitku
Až dojdou v ta místa
Kde voda je zdivočelá
Zimním táním
Hladí břehy
Svými vodními proudy
Chladné ruce pohladí
Po těle
Po duši
Vracím se ve vzpomínkách
Pár desítek let
Zpět
Zbloudilé byly mé šlépěje
Dnes vše jiné
Překvapeně přijímám
Nové obzory
Zpomaluji
Pode mnou vlnící se voda
Ve výšinách jemné
Záchvěvy větru
Čtvrtečního
Čtrnáctého února
Oči vstřebávají nově
Krásný, hřejivý pocit
Zamknout svoji lásku
Připoutat se společně
Jeden k druhému
Dobrovolně
Pro zamilované most
Dost
V ta místa jdu sama
Ač ráda bych přidala
Velký, ohromný zámek
Nebo nejmenší z nejmenších
Zamknout se společně
S Tebou, lásko
A navždy nechat klíč
Dopadnout k ostatním
Na dno řeky
Jen bahnitá vodníkova komůrka
Skrývá tajemná
Milenecká pouta
Bez našeho železného odlitku
Láska je jak lístek,
padající v trávu,
vede tě v dny - první i poslední.
Lásku vyznává slavík,
trylkující u splavu,
provází dny - všední i nevšední.
Tou cestou, jdeš vstříc
tvé lásce s duší krásnou,
co vábí tě do svého náručí.
Nebraň se jí víc,
vždyť ona je tvou spásou,
co dá ti volnost dálek
bez obručí.
padající v trávu,
vede tě v dny - první i poslední.
Lásku vyznává slavík,
trylkující u splavu,
provází dny - všední i nevšední.
Tou cestou, jdeš vstříc
tvé lásce s duší krásnou,
co vábí tě do svého náručí.
Nebraň se jí víc,
vždyť ona je tvou spásou,
co dá ti volnost dálek
bez obručí.
K VALENTÝNU Tobě přeji,
hodně LÁSKY, štěstíčka,
abych NIKDY neztratila
klíč od Tvého SRDÍČKA.
hodně LÁSKY, štěstíčka,
abych NIKDY neztratila
klíč od Tvého SRDÍČKA.
Miláčku, je mi smutno, tady bez tebe,
stýská se mi moc.
Jsem v práci, mám noc.
Miláčku, je mi smutno, tady a bez tebe,
scházíš mi a moc.
Jsem v práci, a mám noc.
Slyšíš mne, miláčku,
srdce mé, jen pro tebe, teď tak hodně buší,
máš červenou růži ve vlasech,
lásko, moc ti to sluší.
Miláčku, nebreč,
vím, jak ráda mne máš, a taky se ti stýská,
a v očích tvých, se slza lásky, tak pěkně blýská.
Miláčku, myslíš, na mne taky tak, a moc,
jsem v práci, a mám noc.
Miláčku, slyšíš mne,
a cítíš, jak se tě dotýkám,
vidíš v rohu u postele, můj tmavý stín.
Miláčku, je čtrnáctý únor, je Svatý Valentýn,
toť svátek všech zamilovaných,
našim srdcím nejbližších,
lásek vyvolených a milovaných.
Proto i já, miláčku můj,
posílám ti aspoň malou rudou růži, růžičku,
a polibků tisíce, na důkaz mojí lásky k tobě,
že tebe, miláčku, já miluji,
ze svého srdce nejvíce...
stýská se mi moc.
Jsem v práci, mám noc.
Miláčku, je mi smutno, tady a bez tebe,
scházíš mi a moc.
Jsem v práci, a mám noc.
Slyšíš mne, miláčku,
srdce mé, jen pro tebe, teď tak hodně buší,
máš červenou růži ve vlasech,
lásko, moc ti to sluší.
Miláčku, nebreč,
vím, jak ráda mne máš, a taky se ti stýská,
a v očích tvých, se slza lásky, tak pěkně blýská.
Miláčku, myslíš, na mne taky tak, a moc,
jsem v práci, a mám noc.
Miláčku, slyšíš mne,
a cítíš, jak se tě dotýkám,
vidíš v rohu u postele, můj tmavý stín.
Miláčku, je čtrnáctý únor, je Svatý Valentýn,
toť svátek všech zamilovaných,
našim srdcím nejbližších,
lásek vyvolených a milovaných.
Proto i já, miláčku můj,
posílám ti aspoň malou rudou růži, růžičku,
a polibků tisíce, na důkaz mojí lásky k tobě,
že tebe, miláčku, já miluji,
ze svého srdce nejvíce...
V poledne zvon vyzvání,
to k obědu je pozvání.
V kuchyni to pěkně voní,
chuťové jen buňky honí.
Stůl, ten krásně prostřený,
zapálenou svíci dáme.
Prostředí je naladěné,
pak si za něj usedáme.
Teplá polévka se nalévá,
vůni kolem rozlévá.
Salátek i řízky,
nabíráme z misky.
Dostali jste také chutě?
Do kuchyně honem, hbitě!
Po tom dobrém meníčku,
odpočinek chviličku.
to k obědu je pozvání.
V kuchyni to pěkně voní,
chuťové jen buňky honí.
Stůl, ten krásně prostřený,
zapálenou svíci dáme.
Prostředí je naladěné,
pak si za něj usedáme.
Teplá polévka se nalévá,
vůni kolem rozlévá.
Salátek i řízky,
nabíráme z misky.
Dostali jste také chutě?
Do kuchyně honem, hbitě!
Po tom dobrém meníčku,
odpočinek chviličku.
Jídlo a pití
» Různé
Přidáno: 13. 2. 2013 - 23:45
Posláno: 107x
Známka: 2,54 od 138 lidí
Autor: © Laďa
OHODNOCENO
Lvíček je můj kamarád,
mám ho hrozně rád.
Hrajeme si každý den,
na vojáky spolu jen...
Ráno jak se probudí,
lvíček se mnou promluví.
„Budeme si dneska hrát?”
„Včera jsem byl Tvůj kamarád.”
Půjdem spolu z peřin ven.
Dneska bude hezký den.
Slunce venku krásně hřeje,
lvíček k narozeninám mi přeje.
Lvíček se mnou kamarádí,
máme ho tu všichni rádi.
Nejvíce mě baví,
každé jeho povídání.
Povídá mi o zvířátkách,
také o svých dávných láskách.
Mám ho ale nejraději,
ze všech zvířat v mé naději.
Lvíček všemu rozumí,
umí mluvit, to se ví.
Občas ho i pere pračka,
je to moje milá hračka.
mám ho hrozně rád.
Hrajeme si každý den,
na vojáky spolu jen...
Ráno jak se probudí,
lvíček se mnou promluví.
„Budeme si dneska hrát?”
„Včera jsem byl Tvůj kamarád.”
Půjdem spolu z peřin ven.
Dneska bude hezký den.
Slunce venku krásně hřeje,
lvíček k narozeninám mi přeje.
Lvíček se mnou kamarádí,
máme ho tu všichni rádi.
Nejvíce mě baví,
každé jeho povídání.
Povídá mi o zvířátkách,
také o svých dávných láskách.
Mám ho ale nejraději,
ze všech zvířat v mé naději.
Lvíček všemu rozumí,
umí mluvit, to se ví.
Občas ho i pere pračka,
je to moje milá hračka.
Přátelství
» Různé
Přidáno: 13. 2. 2013 - 19:30
Posláno: 91x
Známka: 2,50 od 129 lidí
Autor: © Zdeňka
OHODNOCENO
Básničky 12001 - 12010 / 15865
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2026 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno. | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy