V očích tvých se leskne vůně durmanu
a tvé dlaně svěží, jak vítr po ránu,
vlasy tvé visí přes ramena,
ale já se ti dívám na kolena.
Jen jeden polibek a pak už nic,
dívám se ti na střevíc.
Nic nenapadá mě teď,
ty, lásko, také na mě hleď.
Květy jabloní v zahradě vadnou,
ty jsi tou láskou krásnou a vnadnou.
Vzbuď se, má paní, dokud jsi krásná.
Dostatek spánku čeká nás v hrobě.
Vzbuď se, má lásko, a vezmi mě k sobě.