Kytici veršů jen pro tebe jsem psal
s citem a láskou ji jen něžně vázal
voní létem, tu vůni krásnou poznal
ta chvíle lásky, v kytici kvetoucí jen zůstal.

Je tvá, tu něhu jen v dlani mám
jemně ji držíš a na tu krásu se dívám
pohledem zasněným a své city znám
jen do ouška potichu její jméno šeptám.

Stuha, co barvu lásky tak rudou má
líčka červenají a náruč jen objímá
ty rty vlahé jen za rosy líbám svýma
kytice kvete krásou, ta se z lásky přijímá.

Modrých těch pár chrp létem voní
seno na kopkách usychá, cítím v dlaních
obloha lesk hvězd a noc rosu roní
tak krásně chutná ten půvab milování.

Neuvadá ten květ chrp blankytných
žijí láskou z doteků dlaní mých
dechem, co hřeje z úst vášnivých
kytice jsi v srdci těch pár snů mých.

Sny jsou poslem, co vzpomínky nosí
tvé oči plné slunce zmizely kdesi
ten čas léta a srdce smutně prosí
vítr ze strnišť je vzal, už nejsi.

Tu kytici z lásky citem jsem psal
jméno, co nádherně zní, do řádků dal
do veršů té kytice voňavé jen schoval
vždyť ani nevíš, jak moc jsem tě miloval.