Jak je krásný život

Když se zvedá vítr k večeru,
a ty uléháš ke spánku,
a rozpuštěné vlasy na polštáři,
slzu máš na své něžné tváři.

Stírám ji svou dlaní, se strachem,
že už spolu nebudem,
jsi víc, než v co jsem doufal,
a na tvou lásku si troufal.

S tebou je život krásný,
bez tebe jsem byl jen vrátný,
otvíral dveře a vcházel,
životem jen procházel.

Dala jsi mi směr a jistotu,
tvou nespoutanou touhu,
a bez tebe všechno umírá,
jsi má, navždy jediná.