www.verse.cz - zamilované básničky, básničky o lásce, vtipné básničky, smutné básničky, básničky o přátelství, milostné básně, verše o lásce, básničky o životě, poezie o lásce, básně o lásce
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat erotické | odblokovat vulgární | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
Básničky 1 - 10 / 48
Děsivý a vraždící,
plíží se ulicí,
zničený pohromou,
stravován temnotou.
Pohled má ohnivý,
zbroj z krve nevinných,
meč z duší kradených,
přilbu z hlav smrtelných.
Zloděj duší,
nekonečný strach,
vládce temnot,
králů vrah.
Zlo to kráčící,
k domovu směřuje,
smrt za ním plující,
vroucně ho miluje.
Pokračování básničky
plíží se ulicí,
zničený pohromou,
stravován temnotou.
Pohled má ohnivý,
zbroj z krve nevinných,
meč z duší kradených,
přilbu z hlav smrtelných.
Zloděj duší,
nekonečný strach,
vládce temnot,
králů vrah.
Zlo to kráčící,
k domovu směřuje,
smrt za ním plující,
vroucně ho miluje.
Pokračování básničky
Čarodějný večer nastává,
všude panuje bujará nálada,
ženy kolem ohně tančí,
odhazují svršky, jančí...
Dnešní noc bude opravdu dlouhá,
spaluje nás čarodějná touha...
všude panuje bujará nálada,
ženy kolem ohně tančí,
odhazují svršky, jančí...
Dnešní noc bude opravdu dlouhá,
spaluje nás čarodějná touha...
Andělíčku, můj strážníčku,
ať nemusím na rozcvičku.
Andělíčku, strážce můj,
na stráži za mě stůj.
Prosíme Tě na kolenou,
dej nám častou dovolenou.
Chraň nás dlouhých pochodů
a od mytí záchodů.
ať nemusím na rozcvičku.
Andělíčku, strážce můj,
na stráži za mě stůj.
Prosíme Tě na kolenou,
dej nám častou dovolenou.
Chraň nás dlouhých pochodů
a od mytí záchodů.
reklama
reklama
Má chuť vyrazit do světa
se čím dál více rozkvétá,
rozkvétá jako kvítek jarní,
snad svou šanci nepromarním.
Až ucítím voňavý květ,
až zezelená tráva luční,
obletím si celej svět,
snad se můj sen uskuteční.
Tato cesta kolem světa
není mým jediným snem,
škoda, že jak pták nelétám,
mým snem je vidět z výšky zem.
Také chci poznat volnost ptáků,
z nebe sledovat tu velkou krásu,
chci cítit hebkost bílých mraků,
chci naslouchat andělským hlasům.
Dnes to byl ten vhodný den
na cestu kolem světa.
Bohužel to byl pouhý sen,
který se změnil v bílý den.
se čím dál více rozkvétá,
rozkvétá jako kvítek jarní,
snad svou šanci nepromarním.
Až ucítím voňavý květ,
až zezelená tráva luční,
obletím si celej svět,
snad se můj sen uskuteční.
Tato cesta kolem světa
není mým jediným snem,
škoda, že jak pták nelétám,
mým snem je vidět z výšky zem.
Také chci poznat volnost ptáků,
z nebe sledovat tu velkou krásu,
chci cítit hebkost bílých mraků,
chci naslouchat andělským hlasům.
Dnes to byl ten vhodný den
na cestu kolem světa.
Bohužel to byl pouhý sen,
který se změnil v bílý den.
Myslím na svět, co mám ráda,
myslím na svět plnej hrůz.
Vždy pomůže mi vzácná rada,
co přichází jen od mých múz.
Když múza navštíví mou mysl,
mou mysl plnou živých snů,
hned pocítím života smysl,
už nebojím se dalších dnů.
Bojím se jen lidské zlosti
a špatných lidských vlastností,
kterých mám už sakra dosti,
mám dost i všeho sobectví.
Jen jedna vlastnost pro mě platí,
tou vlastností je upřímnost,
za kterou zlatem nezaplatí
žádná vybraná společnost.
Jen málo lidí se tímhle řídí,
upřímnosti není nikdy dost,
mé oči stále dobře vidí,
i v krásných očích poznaj zlost.
Každej člověk má svou vlastnost,
která má doživotní platnost,
s tou vlastností se narodíš,
i do hrobu s ní půjdeš,
mezitím však vyzkoušíš,
jak dlouhou cestu ujdeš.
Ta cesta není zas tak dlouhá,
snaž se využít všech možností,
pak nastane minuta pouhá,
ze vzpomínek jsou bolesti,
teď rozhoduje tvoje touha,
co udává směr rozcestí.
myslím na svět plnej hrůz.
Vždy pomůže mi vzácná rada,
co přichází jen od mých múz.
Když múza navštíví mou mysl,
mou mysl plnou živých snů,
hned pocítím života smysl,
už nebojím se dalších dnů.
Bojím se jen lidské zlosti
a špatných lidských vlastností,
kterých mám už sakra dosti,
mám dost i všeho sobectví.
Jen jedna vlastnost pro mě platí,
tou vlastností je upřímnost,
za kterou zlatem nezaplatí
žádná vybraná společnost.
Jen málo lidí se tímhle řídí,
upřímnosti není nikdy dost,
mé oči stále dobře vidí,
i v krásných očích poznaj zlost.
Každej člověk má svou vlastnost,
která má doživotní platnost,
s tou vlastností se narodíš,
i do hrobu s ní půjdeš,
mezitím však vyzkoušíš,
jak dlouhou cestu ujdeš.
Ta cesta není zas tak dlouhá,
snaž se využít všech možností,
pak nastane minuta pouhá,
ze vzpomínek jsou bolesti,
teď rozhoduje tvoje touha,
co udává směr rozcestí.
V hlubinách lesa temnota vládne,
mou odvahu strach napadá,
cítím, jak tělo i duše slábne,
v tom do listí se propadám.
Kolem dokola mlhou obklopená,
přede mnou osoba v kápi zahalená,
upřela na mě svůj podivný zrak
a strach se proměnil v noční můru,
nade mnou se tyčil obrovský mrak,
když upřela já svůj zrak vzhůru.
V hlubinách lesa jsem zůstala sama,
temnota mě v mlze zanechala.
Ta osoba s upřeným zrakem
odešla spolu s obrovským mrakem.
Odešla se slovy, že se ještě vrátí,
že skončí, co začala,
že můj osud zvrátí,
chce, abych tu zůstala?
Sama v temnotě zůstat jsem nechtěla,
tak jsem se na útěk zběsile vydala,
měla jsem strach, že zpátky se vrátí,
že skončí, co začala, že můj osud zvrátí.
Měla jsem pravdu,
už zacítila jsem ten dech.
Stála hned za mnou,
to byl ale PECH!
mou odvahu strach napadá,
cítím, jak tělo i duše slábne,
v tom do listí se propadám.
Kolem dokola mlhou obklopená,
přede mnou osoba v kápi zahalená,
upřela na mě svůj podivný zrak
a strach se proměnil v noční můru,
nade mnou se tyčil obrovský mrak,
když upřela já svůj zrak vzhůru.
V hlubinách lesa jsem zůstala sama,
temnota mě v mlze zanechala.
Ta osoba s upřeným zrakem
odešla spolu s obrovským mrakem.
Odešla se slovy, že se ještě vrátí,
že skončí, co začala,
že můj osud zvrátí,
chce, abych tu zůstala?
Sama v temnotě zůstat jsem nechtěla,
tak jsem se na útěk zběsile vydala,
měla jsem strach, že zpátky se vrátí,
že skončí, co začala, že můj osud zvrátí.
Měla jsem pravdu,
už zacítila jsem ten dech.
Stála hned za mnou,
to byl ale PECH!
Básničky 1 - 10 / 48
» Zásady ochrany osobních údajů » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy