krásu života jsem nepoznal,
budiž mi odpuštěno za mé hříchy,
které jsem činil až do poslední chvíle.
Lásku, zármutek,
kolikrát jsem se tebe ptal,
to jest můj život nesplněných slibů?
Dříve jsem se těmto myšlenkám bránil,
ale dnes po tom všem,
se už brániti nelze.
Přesto naposled na kolenou tě prosím,
odpusť a promiň mou zlobu na mé blízké,
které jsem tak vždycky miloval,
jako zbloudilý jezdec jsem je svými křídly chránil,
pak mi ale osud do mého srdce vrazil šém,
který pln zloby,
závisti a pýchy mne obklopil,
můj život dusil,
svou hrozbou ze mne vytvořil stvůru.
Darwin, Goethe, Menděljev,
a všemožní velikání dosáhli duševního osvícení,
já svého vymýcení.
jako kometa zahalená ledem.
Držíš mou auru plnou barev
a v rukou sklenici naplněnou vztahem ke mně.
Se slůvky podpory a prvkem věčnosti
závidět může i čaj slazen jarním medem.
Tvůj hlas mizí v melancholii mé touhy
s houževnatostí ovoce, jenž visí proti
přitažlivosti zemské vysoko ve větvích.
Slyším tvůj smích.
Topím se v očích tvých
jako zbloudilá vlaštovka v temných oblacích.
Vzdálenost dělí hrobovým klidem tvá slova
na tisíce nesrozumitelných písmen a zvuků.
Plamen protíná první kapka věčných dešťů...
Plamen, jenž se třepotá chladem...
Svíce, která byla zapomenuta na útesech oceánu...
Se slůvky podpory a prvkem věčnosti
upouštíš na zem sklenici naplněnou medem.
Med se vylil na zem, stal se jedem.
Kam tedy před bouří schovat se půjdem?
Jdu sám.
Jako kometa...
zahalená ledem.
opájím se Prahou, prostě.
Slunce svítí, krásný den,
Vltava se třpytí, je jak klikatý sen.
Hrad se na mě dívá blízký...
večer máme řízky?
Různé
Přidáno: 16. 12. 2009 - 15:44
Posláno: 32x
Známka: 2,38 od 32 lidí
Přidal: Ivan
Autor: © Ivan Hovorka
znáš to dítě, co hlavou kolíbalo
pokaždé, když usínalo,
až po chvíli, až po době.
Tys’ rázovala po pokoji, jak meluzína po střechách,
jak černá kočka do všech vrátek,
jako smrtka na Orloji pak zatahalas’za špagátek,
už nemám strach!
Z jizev, co se nezahojí,
z věcí, co jsou ve Tvé moci,
ze snů, co se v noci zdají,
o dětech, jak se kolíbají
o Tobě, jak tancuješ mi na hrobě,
už nemám strach
- jen divný pocit!
znetvořený svět roztočený kometou
na cestě zatracení.
A Bůh odvrátil svou tvář
od země zmítané válkou,
aby nespatřil krev nevinných
stékat ze svých rukou.
V mé dlani umírá motýl,
má polámaná křídla.
Stokrát budiž proklet ten,
jenž okovanou botou
rozdrtil sedmikrásku.
Ve své duši nesl smrt.
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy