Synku, nedokážu bez tebe žít

Synu, promiň, že jsem neuhlídala tebe,
srdce mě bolí a slza na tváři mě zebe.
Já pomoc jsem ti volala
a bezmocně plakala.

Měl jsi poraněné kosti,
denně žal mě krutě hostí.
Co bylo dál? Žiješ? Či mě nenávidíš?
Osud mi tě vzal...
a ty svou mámu nikdy neuvidíš...

Neuvidím nikdy svého syna.
Moc to bolí, přesto to není moje vina.
Můj synku, kde jsi, můj poklade krásný?
Bez tebe nelze žít...
můj život není šťastný.