Snad

V koutku sedím, báseň skládám,
nahlas tam mlčím a s tichem se hádám.
Je to těžké, býti sám,
přemýšlím, komu své srdce dám.

Komu do rukou jej svěřím
a komu bez výjimky věřím.
Snad někdo takový se najde,
než za obzorem slunce zajde.

Když nezdaří se,
budu ve tmě stát.
A když snad ano,
můžu se tiše smát.