Když jsem byla v prváku,
měla jsem ho na háku.
Až když jsem ho potkala,
skoro jsem i plakala.
Rychle jsem si ho vzala
(ale nemyslím za muže, ale k sobě)
a pěkně osvojila.
Byl tak hodný, milý, krásný,
jeho jméno je úžasný.
Jmenuje se JACK, JACK, JACK
a je krásnej jako květ.
Teď když už jdu do druháku, tak se radši učím,
aby jsem s ním mohla jíti do další třídy, tuším.
Ještě by mi ho sebrali, to by byl můj konec,
umřela bych, nežila a bylo by to pryč.