Kdyby jsi tak znala tu bolest, kterou v sobě mám,
jak mě tam uvnitř bolí a postupuje dál...
Tolik řádek, tolik vět, doufám,
že tím pochopíš, jak moc pro mě znamenáš.
Od té doby, co Tě znám,
nenacházím klid,
v hlavě Tě stále mám.
Řídím se srdcem, prosím věř mi,
nevím, jak z toho ven,
dostala ses mi, až pod kůži.
Snad přesvědčí Tě má slova,
že to jediné, co chci, je být s Tebou.
Přišlo to samo, nečekaně,
má ústa měla mluvit už dávno.
Tak tady to je, v řádků slov,
už nemám co skrývat.