Možná se už nevrátím, tak prosím nečekej na mě.
Ten čas trápení za to nestojí, čekala bys marně.
Ty jsi výjimečná,
kéž by ta chvíle byla nekonečná.

Když se navzájem v náručí držíme,
i když si občas nerozumíme.
Věř mi, já a moje druhá polovina se o to pokusíme.

Já Tě miluju, ale stále se budoucnosti bojíme.
Někdy se navzájem raníme.

Mám pocit, že pomalu odcházíš,
už nejsem na prvním místě.
Nevadí, zkusíme to v jiném životě, příště.

Budu se na Tebe těšit.
Tohle byl osud, srdce už nedokážu odlehčit.

Pamatuju, jak jsme spolu byli na louce.
Vyhli jsme se snad každé hádce.

Naše oči se do sebe dívali,
naše rty se nekonečnou láskou líbaly.

Za ruce jsme se pevně chytili,
ani záblesk toho, že bychom se pustili.
Proč jsme se do hluboké temnoty zřítili.
Nevěřila jsi, že spolu budem navždy,
tak teď to tu máš.
Já Ti dal slib, že Tě neopustím,
proč jsme se mýlili?