Jako kvítek medový, v dáli se usmívá,
její ret ledový, nocí se zahřívá,
na koho má milá, nejvíce vzpomíná,
kde se strachem chvěje a omdlívá...
Jsi jako kvítek, který pouští pil,
jsi marnivá i vášnivá,
koho tvé srdíčko, řekni koho,
teď milostně zahřívá...
Řekni mi, jsem to, jsem to já...
Nikdo se nedoví, ty můj kvítku medový,
kdopak ti hlavinku mámívá,
vždy to budu jenom já, má milá...