Být zahradníkem, přines bych Ti růži,
být učitelem, nepustím Tě ze školy,
být bleškou, zkoumal bych Tvou kůži,
všechny Tvé kopce i houštiny v údolí.

Být kadeřníkem, čechral bych Tvé vlásky,
být nocí, žárlil bych i na Tvůj den,
být drakem, sežral bych Tě z lásky,
i s maminkou, co nepustí Tě ven.

Být zas Tvým dětským spolužákem,
já přál bych si dnes po létech,
co ujelo mi s tím zmeškaným vlakem,
už nepřivolám, Tvé rty a Tvůj dech.

Nesmělý a tajný ctitel, hloupý,
byl jsem a jsem i dosud,
na pohled do Tvých očí já byl skoupý,
tak tomu chtěl ten smutný osud.