Smutný je háj, kterým jsme chodili,
smutný je potok, kterým se brodili.
Neslyšet více skřivánka hlas,
z oblohy zmizel sluneční jas.
Tupá je rána, kterous mi zasadil,
není tu nikoho, kdo by ji pohladil.
Krví se barví vůkol kapradí,
nebude nikoho, kdo lásku tvou nahradí.