Nevím, Romane, jak dlouho to bez tebe vydržím,
sedím teď sama doma a jenom brečím.
Bez tebe já už prostě smutná jsem,
nevím, kdy my dva se zase sejdem,
já tady nevím, co bez tebe dělat mám,
vím, lásko moje, že už nejsi sám,
ty máš mne, já zase mám tebe,
už nemůžeme dlouho být bez sebe,
u srdce mne to teď zrovna móóóc bolí,
prostě už mi, lásko, chybíš ty celý,
už nevím prostě, co tady bez tebe dělat mám,
móc na tebe, Romane, denně vzpomínám.
Bez tebe já už prostě nemůžu být,
už tě chci konečně u sebe mít.
Chci se s tebou, lásko, zase smát,
chci už jenom s tebou denně usínat.
Teď se oba móóóc trápíme,
jeden druhému prostě chybíme,
už se, lásko, bez tebe nechci trápit,
chci se k tobě rychle zas vrátit.
K tobě, Romane, já vrátit se rychle chci,
protože tě prostě už móóóc miluji,
nevím, ják to teď půjde dál,
už chci jenom domů, domů k vám.