Jen noc teď září kletbou temnou,
vím, nemůžeš být stále se mnou.
Ty odešel jsi dávno již,
já hledím na kostelní kříž.
Ač nad sebou mám černé nebe,
v srdci svém mám pouze tebe.
Ač nejsi králem v lásce,
a ani kouzelníkem snad.
Zítra ráno tě čekám zase
a stačí, že máš mě rád.
Zítra naposledy však,
než odveze mne odtud vlak.
Ty sevřeš pevně moji dlaň,
ona je stejně má i tvá,
máme se rádi oba dva.
Toť konec je našeho shledání,
vlak odjíždět mi začíná.
Má dlaň se tvé dotýká,
již naposledy procitá.