Jsem vnitřně prázdný a přitom plný,
plný emocí a vzpomínek.
Stačilo pár měsíců
a v našich srdcích začal hořet plamínek.

Stačilo jen slyšet toho druhého hlas
a přestali jsme vnímat, jak utíká čas.
Začali jsme spřádat různé tajné plány,
moc lákalo nás otevřít k rozkoši brány.

Procházky parkem, kradené polibky,
vnitřní napětí a nekonečná touha.
Pohledy do očí, fantastické prožitky,
to je to, co našimi těly cloumá.

Stačilo vědět, že budem sobě nablízku,
a naše srdce bila na poplach.
Stačil jeden email, báseň nebo obyčejná zpráva
a jak krásně nám voněla obyčejná tráva.

Jak cítili jsme jeden druhého,
byť daleko jsme byli od sebe,
nasávali energii stromů, země
a hleděli do nekonečného modravého nebe.