Jezdec v kápi

Na černém koni jezdec sedí,
přes hlavu kápi, do dáli hledí,
v ústech pevně svírá malou růži,
jejíž trny ulpívají v jeho kůži.

Růži červenou dívka dostala,
utekla - na stole ležet ji nechala,
utekla do noci černých vran,
jezdec má na srdci dlouhý šrám.

Hledí tam do dáli z úbočí hory,
a tesknou melodii vítr hraje,
na travnaté stvoly,
do celého kraje.