Láska praská, drtí a drobí se
jen co se chce postavit, svalí se
jenom mezi prsty protéká
chabá jak modlitba Aztéka

mdlá jak kouř co do výšky stoupá
myslí jak dívenka hloupá
neumí se podívat do očí
před pravdou pryč se otočí

jednou za klauna převlečená
jednou nahá z šatů vysvlečená
celá nervózní potí se
chovat normálně stydí se

zlobí a pořád něco tropí
před otázkou zraky sklopí
uteče a neřekne kdy přijde
jedno je jí co nevyjde

neřekne co hledá
nikdy pokoj nedá
jak provinilá schoulí se
o další podvod snaží se

má tvář všeho co vidíš všude
najednou není a zase bude
jak bludička létá v povětří
škrábne jak něco zavětří

usmívá se a zároveň pláče a vzlyká
dojímá se a jak dítě se vzteká
nechce se ukázat a ozývá se
nechce být vidět a nadýmá se

nevíš kdy je zlá a kdy dobrá,
kdy pohladí a kdy uštkne jak kobra
kdy chce pomoci a kdy ublížit
kdy potěšit a kdy ponížit

když si ji namlouváš dělá že není
když ji nechceš celá se zpění
křičí jak naštvaná fena
kroutí se a zbaběle sténá

jsi ty a ona s tváří dítěte
jen bůh určí co si řeknete
kdo v nebesích zůstane
a kdo do pekel se dostane