Jdu po louce, dívám se na nebe,
zakloním hlavu a myslím na tebe.
Zahlédla jsem kopretinu a vzpomněla jsem si,
vzpomněla jsem si na sen, byl krásný.
Pršelo, chvěli jsme se zimou,
políbil jsi mě, zapomněl jsi, že máš jinou,
jen mě chtěl jsi mít.
Tvůj dech se chvěl touhou
a tvé srdce slyšela jsem bít.
Miluji tě, řekl jsi a utrhl kopretinu.
Vetknul jsi mi ji do vlasů už napořád.
Přivřela jsem oči,
najednou ležím ve své posteli sama.
Sama a zamilovaná pláču,
až jednou uvidíš smutné modré oči v davu,
vzpomeň si na nešťastnou holku,
která tě miluje a čeká.
Čeká na Kopretinu.