Jsi chvíle jediná,
jsi to, co jsi,
ta chvíle šťastlivá,
mírná, divoká i vášnivá.
Mořský písek, má modrá hladina,
jsi mou duší i mým životem,
mé srdíčko teď pro tebe tluče,
jak kostelní zvon,
kvete jako vzácná orchidej.
Pro koho, no pro tebe, pro tebe jen,
jsi mým životem, mým krásným snem.
Být hvězdou na nebi a zářit na celý
ten náš krásně zamilovaný svět.
Z dálky slyším nějaké zvuky,
vidíš, lásko, tamhleten strom,
a ptáčky na něm pět.
Jsi teď hvězdou mou a já tvou,
v srdíčku tě mám napořád zalitou.
To ta čerstvá vůně jara,
vánek s nádechem polního kvítí,
jen s tebou teď já cestu svou chtěl bych jíti,
ku společnému našemu žití.
Jsi tou hvězdou, která mi zas dala naději,
a jarní dušičkou, s kterou chci napořád žíti,
naší společnou cestou jíti.